Horečka a tělesná teplota: Co byste měli vědět o horečce?

pro, 20 2023

Kdy hovoříme o horečce?

Za horečku obvykle považujeme situaci, kdy tělesná teplota překročí hranici 38 °C měřenou rektálně nebo přes 37,5 °C měřenou v ústech nebo v podpaží. Samozřejmě, teplota lidského těla není konstantní a během dne může kolísat. Ranní hodnoty jsou obvykle nižší, večerní mohou být vyšší. Když tedy pocítíte, že vám je hůře, teplota trochu vystoupá, ale není to ještě 'klasická' horečka, může to být signál, že vaše tělo začíná bojovat s nějakou infekcí nebo zánětem.

Proč tělo reaguje zvýšením teploty?

Naše tělo má skvělý obranný mechanismus – imunitní systém, který se snaží zneškodnit cizorodé látky a mikroorganismy. Jednou z reakcí je zvýšení tělesné teploty, neboť mnohé bakterie a viry nejsou schopny přežít ve zvýšené teplotě, která tak působí jako brzda na jejich množení. Tyto procesy však mohou být také náročné pro naše tělo, proto je důležité vědět, jak se při horečce chovat.

Jak správně měřit teplotu?

Měření teploty by mělo být co nejpřesnější, abyste měli jistotu ve chvíli, kdy je nutné jednat. Existují různé typy teploměrů – rtuťové, digitální, infračervené. Měření rektálně je většinou preciznější, nicméně ne každému vyhovuje. Důležité je také teploměr správně aplikovat a dodržovat správnou dobu měření – v ústech, v podpaží, či rektálně. Velký vliv na přesnost má i činnost před měřením – tělesná aktivita, koupání, pití teplých nebo studených nápojů může hodnoty ovlivnit.

Kdy je horečka důvodem k obavám?

Obecně platí, že pokud trvá horečka déle než tři dny nebo je vyšší než 39 °C, měli byste vyhledat lékařa. Důležité je si všímat i dalších příznaků, jako jsou bolesti hlavy, zvracení, ztuhlost šíje, světloplachost, vyrážka, nebo jiné atypické projevy, které by mohly naznačovat závažnější onemocnění, jako je meningitida nebo infekční mononukleóza.

Domácí léčba horečky – ano či ne?

Mnozí z nás se při prvních známkách horečky snaží problém vyřešit doma pomocí antipyretik – léků snižujících teplotu. Acetylsalicylová kyselina, ibuprofen či paracetamol jsou běžně dostupné a efektivní, ale je důležité dodržovat dávkování a nepřehánět to s jejich užíváním. Při lehčích formách horečky může pomoci dostatek odpočinku, pitný režim a případně obklady. Je však potřeba znát své tělo a v případě nejistoty se poradit s lékařem.

Které nemoci se nejčastěji projevují horečkou?

Horečka není samostatná nemoc, ale symptóm. Vyskytuje se u řady onemocnění – od běžných virových infekcí, přes záněty až po autoimunitní onemocnění nebo nádorová onemocnění. Vždy je dobré nepodceňovat její výskyt, a to zejména pokud je doprovázena dalšími závažnými příznaky. Může to být třeba znamení bakteriální infekce, která vyžaduje antibiotickou léčbu.

Prevence a rizikové faktory pro vznik horečky

Prevence horečky souvisí s celkovou prevencí infekcí. Hygiena, vyhýbání se kontaktu s nemocnými lidmi, dodržování očkovacího kalendáře může snížit riziko vzniku horečky. Stres, nedostatek spánku, nevhodná strava mohou oslabit imunitní systém a zvýšit tak pravděpodobnost onemocnění. Rizikové faktory můžou zahrnovat také chronická onemocnění, která mohou tělo předurčovat k častějším infekcím a zánětům, tedy i ke vzniku horečky.

Jak horečka ovlivňuje tělo a co dělat při horečce?

Horečka sama o sobě je projevem, že se tělo snaží bránit a může tedy ovlivnit mnoho funkcí těla. Dochází k rychlejšímu metabolismu, zvýšené potřebě tekutin i k možnému oslabení. Také při vysoké horečce může dojít k deliriím nebo křečím, zejména u malých dětí. V takovém případě je třeba neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. V případě lehčí horečky může stačit odlehnutí, dodržování pitného režimu a prosté sledování příznaků, zda se nezhoršují.